
Na okraji beskydské obce Krásná stávala téměř sto let jednoduchá dřevěná zvonice, tvořená dvojicí dubových sloupů se zavěšeným zvonem a malou stříškou. Ve 20. století k ní přibyl přístavek s ocelovou konstrukcí obloženou prkny. Zvon sloužil především k ohlašování úmrtí, tradice zvonění ale zanikla už před čtyřiceti lety.
Nová podoba zvonice sjednocuje vše pod jednou střechou. Původní zvon je zavěšený mezi dvojicí pilířů, které jsou součástí dřevěného objektu s vyšším hřebenem. Uvnitř vzniklo chráněné místo s lavičkou a výklenkem pro květiny či svíčky a také prostor s lanem k rozezvučení zvonu. Do dřevěného obkladu je vložen kříž z původních trámů, aby připomínal minulost stavby. Večerní nasvětlení pak skrze lamely vrhá světelné stopy připomínající symbolické božské oko.