Pravá vesnická zastávka

Zruinovaný stav zděné zastávky autobusové linky již řadu let nepůsobil přívětivým dojmem pro cestující čekající na svůj spoj. Za dobu své existence si prošla kdovíčím a na jejím vzhledu to šlo poznat.

Po rekonstrukci z ní vyšlo něco mezi obytnou místností, předsíní a dopravní stavbou. Nebo všechno zároveň.

Interiér má venkovský ráz, něco jako světnice u prababičky, kam příliš nefouká, neprší do ní, přes den do ní svítí trochu slunce a vždy tam proudí čerství vzruch.

Ranní káva z termosky při cestě do práce, odpoledne vyndat nesnědenou školní svačinu, napsat úkoly, jedna šachová partie, karban, zabrat se do knihy. Odložit si, spočinout, upravit vlasy a jde se dál. Taková pravá vesnická zastávka v Krucemburku.