
Tři Boudy stojí na kraji lesa ve zhruba 900 metrech nad mořem. Z dálky vypadají jako staré krkonošské chalupy, jen jako by prošly ohněm. Fasády jsou z opáleného dřeva, štíty ostré a mezi domy vedou kamenné cestičky v trávě. Parkování a společné prostory schovali pod zem, do betonové základny, takže nahoře zůstala jen louka, tři domy a výhled do údolí. Hned první večer jsme si na tu louku sedli a dívali se, jak slunce zapadá za kopce.

Uvnitř je to přesný opak tmavé fasády. Světlé dřevo, bílé stěny a velká okna, která rámují krajinu jako obrazy. V jednom ze štítů je obří kulaté okno a pod ním dlouhý jídelní stůl. Anet si první ráno vzala deku a knížku a sedla si do okna. Zvedla se až k obědu.

Ve společné místnosti hoří krb a na stěně visí velký barevný obraz Lubomíra Typlta. Je tu dětský koutek, gauč, na kterém se dá ztratit na celé odpoledne, a když venku prší, i herní konzole. Prostor je navržený tak, aby se tu potkávali hosté ze všech tří bud.

Nejvíc si ale pamatujeme večery. Kousek od domů je ohniště s červenými lavičkami a výhledem do údolí. První večer jsme u ohně skončili s majiteli a jejich psem a nikomu se nechtělo jít spát. Druhý den se vytáhla kytara. Tehdy jsme pochopili, že dvě noci nebudou stačit.


Po celém dni venku přijde vhod sauna. Odpočívárna je z pohledového betonu a dřeva, světlo tlumené a čas tam běží pomaleji.

Z Tří Bud se dá vyrazit rovnou pěšky. My jsme si udělali výlet na Žalý, nejvyšší vrchol Jilemnického hřbetu (1 019 metrů), s kamennou rozhlednou. Za jasného dne z ní uvidíte velkou část Krkonoš. Cestou zpátky jsme se zastavili na oběd v roubené chalupě s krbem.

Tři Boudy se hodí pro páry i rodiny s dětmi. Na zahradě je hřiště a pískoviště, uvnitř dětský koutek a psi jsou tu vítaní. Vybírat můžete od studia pro dva až po rodinnou rezidenci a ve všech je plně vybavená kuchyň.
A náš Rare tip? Přijeďte na podzim. Večer se setmí dřív, u ohně je o to hezčí sedět a po saunském kole se na terase krásně vydýchá. A pokud to stihnete, nechte si jednu noc navíc. My toho nelitujeme.