PŘÍBĚHY SE ŠŤASTNÝM KONCEM
Už když Rare Places vznikaly, záměr jejich zakladatele byl jednoznačný. Prezentovat místa se silným příběhem široké veřejnosti. Rádi říkáme, že si pro sebe nenecháváme ani ty největší klenoty, které v Česku a Slovensku v posledních letech vznikly. Stejně tak od nás často uslyšíte, že pomáháme vytvářet komunitu cestovatelů a nadšenců do kvalitní architektury. Zvlášť tento komunitní rozměr nás čím dál tím víc naplňuje.
V posledních měsících jsme ale zjistili, že to jde i naopak – od komunity směrem k Rare Places. Vzali jsme si totiž do hledáčku dvě místa, která si jsou svým příběhem velice podobná. Objekty, které vznikly v minulosti, historie jim nepřála, začaly chátrat, až si jich nakonec všimla menší skupina nadšenců. Této skupině bylo objektu natolik líto, že se zasadila o jeho opravu. A ne ledajakou. Jedno z těchto míst si dokonce v tomto roce odneslo označení finalista České ceny za architekturu.
A o kterých místech je řeč? O Dřeváku či Skladu_13 v Řevnici, o jehož projekt obnovy se postaralo architektonické studio Sodomka*Sodomková, a o Lesním koupališti v Liberci od studia Mjölk.
LESNÍ KOUPALIŠTĚ LIBEREC
Lesní koupaliště v Liberci bylo po rekonstrukci znovuotevřeno teprve nedávno – konkrétně v létě letošního roku. Za tím, že je možné se na tomto místě v létě ovlažit a v zimě zahřát v sauně, stojí spolek Lesní koupaliště, inspirovaný původním spolkem z první poloviny minulého století. Velkou část spolku tvoří architekti libereckého studia Mjölk.
Na Lesním koupališti se plavalo už na začátku 20. století
Lesní koupaliště má tradici trvající už téměř sto let. První zmínky o koupališti se datují do roku 1935 – tehdy vznikl původní spolek, který inspiroval vznik toho současného. V plné parádě se koupaliště používalo až po 2. světové válce. Návštěvník zde našel veškeré vybavení potřebné ke své spokojenosti – převlékací kabiny, parkoviště, restauraci… a takhle nějak to vypadalo až do roku 2007, kdy byl areál koupaliště uzavřen. V roce 2010 lehla popelem původní budova zázemí. K první obnově pak došlo před rokem 2018 a následně se koupaliště znovu otevřelo veřejnosti.
Rok 2020 a zlom v historii Lesního koupaliště
V roce 2020 získal Lesní koupaliště do správy výše zmiňovaný spolek a s pomocí finanční podpory partnerů, dárců a participativního rozpočtu města se povedlo v roce 2025 otevřít novou budovu plovárny s potřebným zázemím a saunou. Tím to však nekončí – spolek má s Lesním koupalištěm i další plány, které ještě více uzpůsobí místo k trávení volného času.
A dnes je tady přímo pohádkově
Architektům ze studia Mjölk se zde povedlo mnohé. Vymysleli projekt, který byl finančně dostupný, poměrně jednoduchý na výstavbu a svou estetikou navazoval na plovárenskou kulturu z první poloviny 20. století. Vše od barevnosti zázemí až po výmluvný nápis PIVO – LIMO – PÁREK na zdejším stánku přímo vybízí k tomu nahodit plavky, čepici a strávit nedělní odpoledne se svými blízkými. A nejlepší na tom je, že díky sauně je možné Lesní koupaliště navštívit i v takové zimě, jako je teď venku!
SKLAD_13 – DŘEVÁK
Dřevák je bývalý nádražní sklad stojící v Řevnici u Prahy. To, co byl pro Lesní koupaliště znovuzaložený spolek, je pro Dřeváka Základní umělecká škola Řevnice. Po téměř padesáti letech, během kterých byl sklad opuštěný a postupně po střechu naplněný harampádím, se dočkal větší pozornosti právě od zdejší ZUŠ. Osazenstvo školy si všimlo potenciálu budoucího Dřeváka jako místa pro pořádání výstav a dalších kulturních akcí.
První kroky záležely na komunitě
V roce 2010 odkoupilo sklad město Řevnice od Českých drah a následně v roce 2013 – po intervenci ZUŠ – se začaly dít divy. Kontejnery, které poskytlo město, se postupně prací dobrovolníků zaplnily a vnitřní prostor Dřeváka odkryl svůj potenciál. Konalo se zde několik kulturních akcí, které potvrdily skvělou funkčnost tohoto místa. A tehdy začalo být jasné, že Dřeváka – tehdy už Skladu_13 – čeká pozitivní budoucnost.
Rekonstrukce
Rekonstrukce nádražního skladu z konce 19. století se ujala architektka Šárka Sodomková – a klobouk dolů. Kvůli povaze samotného Dřeváka, materiálům, umístění v ochranném pásu železnice (a touze zanechat stavbě jeho genia loci) se plány na rekonstrukci několikrát měnily.
Nakonec vyhrála verze, v rámci které došlo k umístění potřebného zázemí mimo samotnou stavbu – do kontejnerů, které jsou navíc odkazem na původní funkci objektu.
Dřevák se dnes pyšní nejen touto rekonstrukcí, ale navíc byl v roce 2025 prohlášen za finalistu České ceny za architekturu. A my máme radost, že podobné projekty vznikají!
A kam se díváme dál?
Ačkoliv máme radost z toho, co se vyklubalo z projektů Dřevák a Lesní koupaliště, musíme připomenout, že v Česku je mnohem více staveb, které si zaslouží pozornost!
Přidávám ještě dvě místa, která jsou mi blízká – kolem jednoho jsem chodila téměř denně během svých studií a v okolí druhého jsem vyrostla.
Olomoucká Tržnice je ikonická stavba v Olomouci. V současné době patří soukromníkovi a její další osud je nejistý.
Jánské Koupele leží asi 20 kilometrů od Opavy. Jsou výstavní stavbou 1. poloviny 20. století – doby, během které to tady žilo. Lázeňský komplex však bohužel zchátral a došel do stavu, ze kterého bohužel není návratu.
Takhle o Jánských koupelích hovořil architekt Tomáš Bindr z opavského ateliéru A38.
Máte ve svém okolí také památky, které si říkají o záchranu? Podělte se o ně s námi!