
Máte rádi čistotu a jednoduchost prvorepublikové architektury? Vydejte se s námi za stavbami, které v sobě stále uchovávají ducha této doby. Přežily nejen světovou válku, ale i dramatické změny funkce za minulého režimu a mnohdy svou vlastní zkázu. Dnes však opět září a vítají nové návštěvníky.
Jsou tomu teprve tři roky, co se tento dům z roku 1939 opět vrátil do svého původního stavu a otevřel své dveře veřejnosti. I za tak krátkou dobu ale získal mnoho pozornosti – loni se vilou prohnala StarDance, svůj videoklip zde natáčel Vladimír 518, s oblibou zde fotí módní časopisy. Na terase vily můžete zažít ambient session při západu slunce, v ložnicích se můžete ubytovat nebo si ve vile a rozlehlém parku dokonce uspořádat svatbu.
Dům nabízí opravdu zajímavou kombinaci materiálů a barev v duchu „pocitového funkcionalismu”. Architekti Jiří Štursa a Karel Janů se zde inspirovali mimo jiné velikánem evropské architektury Le Corbusierem. Komentované prohlídky vám přiblíží nejen jejich architektonický záměr, ale i pohnutý osud rodiny továrníka Josefa Volmana – vila byla v roce 1948 znárodněna a dlouhá léta fungovala jako mateřská školka.
Na veselejší notu vám v hlavním sále zahraje nový klavír, který ještě rozšíří možnosti kulturních zážitků (v září zde svůj koncert chystá např. Smetanovo trio). Do konce léta můžete také zhlédnout výstavu mladých českých umělců – sklářských designérů Františka Jungvirta a Pavlíny Šváchové nebo výtvarníka Pavla Duška. Další výstavu vila chystá na příští rok.

Málokdo neslyšel o Adolfu Loosovi, enfant terrible moderní architektury. Neměl titul, všechny kolem pobuřoval svými vyhraněnými názory a architekturou „bez ornamentu”. Světu ale přinesl jeden z nejzajímavějších prostorových konceptů – tzv. raumplan. Právě ten můžete na vlastní kůži zažít ve Winternitzově vile z roku 1932 na pražských Malvazinkách, pár zastávek autobusem od stanice Anděl.
Každá místnost má jinou výšku, namísto klasických pater tak zde potkáte různé výškové úrovně. Nejlépe raumplan vyniká v hlavní hale – odehrávají se v ní divadelní představení, koncerty, přednášky z dějin umění, ale i svatby či firemní eventy. Z vily, která stejně jako ta Volmanova sloužila dlouhá poválečná léta jako mateřská škola, se právě hala nejlépe zachovala. Můžete tak stále obdivovat původní parkety, krb, dubové obložení či zajímavě řešený vestavěný nábytek.
Ve vyšších patrech se nacházejí nepůvodní ložnice, jež slouží jako galerijní prostory (až do 7. 10. hostí výstavu Adama Štěcha o indickém Chandigarhu, slavném počinu Le Corbusiera). V jedné z ložnic lze také strávit noc v rámci zážitkového ubytování.
Vilu můžete navštívit od neděle do středy a projít si ji zcela sami, o víkendu a některé všední večery se můžete objednat také na komentovanou prohlídku. Zahrada je v rámci běžné otevírací doby přístupná zdarma, pořádají se v ní zahradní výstavy. Na podzim chystá vila výstavu sochaře a výtvarníka Kurta Gebauera.
 
Dům pro nakladatele Jana Laichtera vznikl v roce 1910 na okraji pražských Riegrových sadů. Navrhnul jej Jan Kotěra, pionýr architektonické moderny. Poměrně nízká stavba, která byla až později rozšířena o další patro, jistě ve své době vzbudila rozruch svou nepříliš zdobenou fasádou. Místo ornamentů totiž využívá řeči materiálů, jako je Kotěrova oblíbená cihla či jednoduché geometrické linie na omítce.
Ještě donedávna sloužila v podstatě původnímu účelu – sídlilo zde nakladatelství Paseka. Nyní se ale otěže vrátily zpět do rukou potomků původního majitele, kteří se rozhodli dům otevřít veřejnosti a postupně mu navrátit zašlý lesk. Zachovalo se zde magické dřevěné schodiště (zdobené malbami od Františka Kysely) a působivé dřevěné detaily, které při svých návštěvách mohl obdivovat i Tomáš Garrigue Masaryk.
Prostory nakladatelství slouží přednáškám či soukromým eventům, útroby domu lze také prozkoumat ve vybraných termínech s průvodcem. V soukromé části vznikla pod taktovkou studia Other Projects tzv. Umývárna, ve které se můžete ubytovat. Kombinuje původní kusy vybavení s moderním designem a nachází se v ní i krásná dřevěná sauna.
A co dům čeká v blízké budoucnosti? „Návštěvníci se mohou těšit na pravidelnější komentované prohlídky, přednáškové série (například v září s Adamem Štěchem k výročí 100 let Art Deca) a širší repertoár hudebních vystoupení,” říká jeden z potomků Štěpán Lars Laichter.

Najdete ji ve Střešovicích, jen pár zastávek od Pražského hradu. Vila, která nechybí v žádné učebnici architektury, byla zpřístupněna již na přelomu tisíciletí, v současné době se však nachází v rekonstrukci.
„Hlavním cílem projektu je obnovení izolačních vrstev, které jsou už za hranou životnosti. Současně probíhá digitalizace vily se záměrem vytvořit kompletní 3D model objektu. Během uzavření vily budou probíhat také restaurátorské práce v interiérech,” uvádí Muzeum Prahy ve své tiskové zprávě.
Rozhodně si nenechte ujít její znovuotevření, plánované na začátek roku 2026. Přijďte objevovat útroby této navenek velice prosté stavby, v níž se ukrývá slavný Loosův raumplan a velice sofistikovaná hra barev a materiálů. V hlavní hale najdete obložení z italského mramoru cipollino, mahagonová jídelna skrývá unikátně řešený kulatý stůl a dětské pokoje překvapí svou pestrobarevností.
Ve vile se stále nachází dobové vybavení, ať už jde o mobiliář, či velmi propracovaný nábytek vestavěný. Je tedy v podstatě v intaktním stavu a můžete její atmosféru zažít tak, jak ji prožívali původní majitelé či hosté Loosových 60. narozenin, které zde architekt s patřičnou hrdostí oslavil.
 
Pokud máte za sebou návštěvu Winternitzovy vily a rádi byste dále objevovali stavby Adolfa Loose už letos, vydejte se do Plzně! V současné době jsou tam otevřeny čtyři Loosovy interiéry, které architekt navrhnul pro tamější židovskou klientelu – byt Vogelových, byt Krausových, Brummelův dům a Semlerova rezidence.
Pokud máte za sebou návštěvu Winternitzovy vily a rádi byste dále objevovali stavby Adolfa Loose už letos, vydejte se do Plzně! V současné době jsou tam otevřeny čtyři Loosovy interiéry, které architekt navrhnul pro tamější židovskou klientelu – byt Vogelových, byt Krausových, Brummelův dům a Semlerova rezidence.